19.9.2007 – Stř

Budíček je v 5.30 h , v 7 h odjíždíme busem z Essa do Petropavlovska. Cestou stavíme v Milkovu, dáváme oběd, další zastávky opět u výborných pirožků. Svítí sluníčko, je krásný výhled, který jsme při cestě do Kozyrevska neměli. V 17 h přijíždíme do Petropavlovska. Cestou míjíme sopky z našeho prvního treku, Avačinská i Korjacká jsou pod sněhovou pokrývkou. Čekáme na Natálii kousek od 10km u tržnice, nakupujeme jídlo na večer a sledujeme zatčení asi 6 výrostků při konzumaci piva na ulici. Do džipu se nevešli, tak šup s nimi do zavazadlového prostoru. Natálie nás pak odváží a domlouvá ubytování na zbylý pobyt v centru města za 1000RBL/noc. Skvělá cena, dobrý byt. Kluci nakonec ale spí na zemi, rozkládací gauč se rozložil příliš, a pelesti brání natažení dvoumetrových těl na válendě. Po koupeli a večeři jdeme asi ve 22 h spát.

 20.9.2007 – Čtv

V 10 h vstáváme, snídáme, na následující den nám Natálie domlouvá výlet na lodi ke skalnatým výběžkům v moři – Třem bratrům. S Natálií a Vladem máme sraz v přístavu, dáme šašlik a Kozla a jdeme na procházku po pobřeží k významným obranným dělům, pak zpátky k tanku na tržnici. Nakupujeme potraviny na následující den na plánovanou večerní oslavu a rozlučku. Počasí nám vychází úplně neskutečně, je celkem pěkně, slunečno.

 21.9.2007 – Pá

V 10.30 h pro nás přijíždí námořník a odváží nás do přístavu o dalších cca 10 km dál, než jsme se my procházeli. Petropavlovsk je podle odhadu roztažený v zálivu v délce cca 30 km. Počasí nám opět přeje, je absolutní jasno, sluníčko, jen vítr fouká poměrně silný. Míjíme Tři bratry, v malém zálivu rybaříme, kocháme se výhledy z moře k Mutnovce a zpátky na Avačinskou a Korjackou sopku. Pobřeží je velmi členité a z moře vystupují rozličné skalnaté útvary. V 15 h se vracíme do přístavu a necháme se odvézt k tanku, abychom na tržišti koupili drobnosti domů. Chystáme hostinu, večer je pozvaná Natálie a Vlado. Je opravdu co slavit. Jednak jsme všichni zvládli celou výpravu ve zdraví, všichni jsme si naplnili své představy o tom, co jsme od toho očekávali a nově získaní přátelé nám hodně pomohli. Dalším velkým důvodem byly 50. narozeniny Ivana následující den. Dobře jsme se bavili, spát se šlo po 1 h noční. Bohužel Vlado s Natálií měli noční nepříjemnost s místní milicí, a tak domů dorazili po 3 h.

 22.9.2007 – So

Ivan má dnes 50. let svého života za sebou, jen jsme váhali, jestli mu máme přát hned po ránu, nebo počkat až na český čas. V 11 h předáváme byt, na tržišti dokupujeme čerstvý kaviár domů, prohlížíme masnu a Natálie nás odváží do Jelizova na letiště.  Cestou zastavujeme před Jelizovem (ve směru na Paratunky) v Kafe-bar Desáté pole, Natálie nás pozvala na rozlučkový oběd. V 15.30h jsme na letišti, v 17h odlétáme za deštivého počasí. První mezipřistání v Chabarovsku v 18 – 19.50 h (20 – 21.50h kamčatského č.), tady je sluníčko. Druhé mezipřistání Krasnojarsk 21.50 – 22.50h ( 03-04h  kamčat.č.), do Petrohradu přilétáme 23.50h (8.50h kamčat.č.).

 23.9.2007 - Ne

Jirka nastudoval, že pokud máme víc jak 8 hodin pauzu, máme nárok na ubytování v hotelu. Byla to skvělá zkušenost. 2hod trvalo vypsání papírů a odvoz na hotel. V pokoji byly jen postele, řvoucí prázdná lednička a toaleta s malým umyvadýlkem. Po 3,5 hod spánku (Ivan celou dobu mlátil komáry), obléknout, umýt a v 6 h odjezd na letiště. V 8.10 h (17h kamčat.č.) odlétalo letadlo do Prahy, doma přistáváme v 8.30h. Na letišti na nás čekali naši drazí, aby si nás mohli odvézt a poslechnout první ještě živé dojmy. Nevítali nás chlebem a solí, ale Vlasty mamka přivezla domácí buchty. Díky časovému posunu (11h)  jsme byli doma velmi rychle, ovšem dny byly hodně dlouhé. Ještě k Jirkovi pro věci, Vlastu vyzvednout na letišti (maminka ji připravovala na domácí pohromy), a do Sokolova přijíždíme asi v poledne, tj. 23h kamčat.času. Byli jsme na cestě cca 31 hodin.