Bystrinskij přírodní park je oblast ve prostředku Kamčatky, vede tam odbočka z hlavní silnice. Nacházejí se v něm dvě vesnice. Anavgaj - malé sídlo kde převažují místní Evenci a Koryaci nad Ruskou populací. Nečekejte žádný folklór. Rusifikace je úplná. Jirku tam lákala především skrýš Geokešingu, kterou se bohužel nepodařilo najít. Asi ji místní už zrušili. V Bystrinském parku jsme se chtěli hlavně poněkud zrekreovat, obě sídla leží na termálních pramenech. S překvapením jsme zjistili, že i když není zrovna oblíbeným cílem turistů na Kamčatce, stálo by za to tam podniknout tak desetidenní výlet. V Essu řada místních nabízí různé služby od sjezdu říčky Bystraja na raftech až po vyjížďky na koních, v zimě s psími spřeženími do okolní přenádherné krajiny, která tak trochu připomíná údolí Berounky před 5 000 lety vedoucí k poměrně vysokým vulkánům (jak jinak na Kamčatce).
13.9.2007 – Čtv
Vyjíždíme z Ključi. Vstáváme v 8.30h, vymydlený oblékáme mokré věci a sušíme „na eskymáka“. Posnídáme a v 11h pro nás přijíždí auto a veze nás na náměstí Lenina. Pochopili jsme, proč nás tam večer kluci nechtěli odvézt, je tam místní policejní oddělení. Zbytek času trávíme u kávy v Kafe Světlana a ve 12h odjíždíme autobusem směr Petropavlovsk. Chceme jen na křižovatku do Essa, platíme řidiči do kapsy 1400RBL – 119km. Loučíme se posledními pohledy s tvrdými, ale nádhernými horami, na přívozu pořizujeme fotky celé řady jak jde zprava – Ostrý Tolbačik, Bezymjanyj, Kameň a Klučevská. Ve 14.30h sedíme na křižovatce. Asi v 17.30h by měl projíždět bus z Petropavlovska do Essa. Máme snahu o stopování, bohužel projely naším směrem jen dvě auta a ta nás nevzala. V 18h přijíždí informátor, že autobus se rozbil a náhradní dorazí mezi 20 – 21h. Máme štěstí, vzápětí projíždí 3. auto a bere nás všechny až do 39km vzdálené vesničky Anavgaj, kde jsou termální prameny. Cestou nám staví a ukazuje poutní místo původních obyvatel Korjaků, místní elektrárnu na řece Bystraja a krásné výhledy na krajinu. Je podzim a příroda hraje všemi barvami. V Anavgaji se Broňa s Jirkou ubytovávají v hostinci za 350RBL na osobu a noc, Vlasta s Ivanem jdou za školu ke hřišti pod stan. Vedle školy je báječné termální „koupaliště“, relaxujeme ve vodě a popíjíme „žigula“. Umytí jdeme kolem 22h spát, domlouváme se na 10h ráno u hostince, Jirka s Broňou pak ještě popíjí s dalšími ubytovanými v hostinci do 3h.
14.9.2007 – Pá
V 8.30 vylézá Vlasta s Ivanem ze stanu, vaří snídani. Ivan se jde vykoupat a přeprat kalhoty. Navazuje družbu s lahví Oboloně (ukrajinské pivo) s večerními přáteli kluků z hostince. Schůzku v 10h nestíháme, ale klukům to zase tak moc nevadilo. Posnídali a vydali jsme se k soutoku řek Bystraja a Anavgaj lovit lososy. Je sluníčko a teplo. Ryby jsme nechytili, ale seznámili jsme se s rybáři Taťanou a Igorem z Petropavlovska, kteří takto trávili svoji dovolenou. Ochutnáváme rybí polévku ucha a domlouváme sjíždění na raftu po Bystré, dostáváme kontakt do Essa. Ivan i Jirka nakonec svoji jedinou rybu utrhnou. V 18.30h odcházíme do vesnice, večeříme, dáme teplou lázeň za školou a ve 23h jdeme spát (kluci do hostince,Vlasta s Ivanem do stanu).
15.9.2007 – So
Dáváme si lázeň v termálu za školou a vydáváme se za přáteli k řece. Broňa zůstává a relaxuje. Jirka s Ivanem se snaží o úlovek, ale nedaří se. Domlouváme rafty v Essu, loučíme se s Táňou a Igorem, jdeme se ještě projít po okolí. Je polojasno, trochu se ochladilo, ale příjemně. Balíme a v 17h jdeme na hlavní silnici ve směru Esso. Večer se ochladilo a fouká. Autobus má opět zpoždění a my odjíždíme místo v 18h až v 19.50h. Dlouhou chvíli si krátíme fotbálkem s plastovou lahví na silnici. V Essu jsme v 21h za 25RBL na osobu, hladoví. Podle GPS nacházíme už za tmy tábořiště za vesnicí nad blaty, kousek od rozestavěného domečku. Necháváme tam batohy a vracíme se hledat restauraci, nacházíme nějaký bar, z celé stránky různých druhů piv na lístku nemají ve skutečnosti žádné, mají jeden druh jídla a jinak nic. Dáváme se tedy řízek s rýží, pro pivo jdou kluci do stánku. Moc toho nebylo, hladoví vlčáci by ještě něco klidně zakousli. Jdeme hledat hostinec Altaj, kde máme domluvené rafty, a nejsme úplně rozhodnuti, že pojedeme. Majitelka nás však přivítala s takovou suverenitou, že jsme neodmítli a domluvili si jednodenní výlet za 1900RBL/os. Odcházíme, cestou se koupeme v teplých pramenech a jdeme spát. Je půlnoc, nechce se nám stavět stany, tak spíme v rozestavěném domku. Pořádně tam protahuje a v noci je dost zima.
16.9.2007 – Ne
Ráno vstáváme na budíka v 7.30h, je pořádná zima, jinovatka, zamrzlé kaluže a prádlo, které sušíme na trámu, je úplně zmrzlé. Je –6°C. Vaříme snídani, Broňa se utíká rozehřát do pramenů. V 10h máme sraz v Altaji, dostáváme školení, nepromokavé obleky, vesty, holiny. Jede s námi mladý průvodce, nasedáme v Essu na Pulzar 460, projíždíme kolem našeho soutoku v Anavgaji, končíme zhruba po 45 km. Po dvou třetinách cesty máme oběd. Vyhládlo nám všem a tak sníme porci dušených ryb v kotlíku na rajčatech a cibuli pro 8 lidí. Na konci nás protáhne dvěma většími vlnkami (tak www2-3), druhý den prý bývá vodácky záživnější. Příroda je ale nádherná, slunce nám spálilo obličeje a nádherně podtrhlo barvy okolní krajiny. Byli jsme promrzlí, těšili jsme se do teplé vody a na večeři. Vrátili jsme se ve 21h. Ráno jsme si domluvili spaní v bytě majitelky hotelu za 350RBL/os/noc a byli jsme rádi, že nemusíme nic shánět. V bytě je teplo, pereme a snažíme se větrat. Na Kamčatce snad nikde nejdou pořádně otvírat okna, taky proč, v létě jsou komáři, v zimě velká zima. Asi 8 měsíců mrzne a je sníh , cca 3 měsíce je –40°C. Na komáry jsme měli štěstí, už jich bylo opravdu málo a dobře to zvládal dovezený repelent.
17.9.2007 – Po
V noci pršelo, je zima, ráno pospáváme, máme odpočinkový den. Jirka jde koupit lístky na autobus, přináší k snídani čerstvý teplý chleba. V 11h vyrážíme do banky vyměnit zbylé dolary a vybrat z účtu. Jdeme na procházku po Essu, prohlídneme muzeum Evenků, bohužel je zavřeno, tak koukáme skrz okno, venku jsou dřevěné figury. Nacházíme také středisko Bystrijského národního parku, dostáváme celkem zajímavý výklad, prohlížíme fotografie, bereme informační letáčky a Jirka kupuje místní mapu. Přes den je asi 10°C, pod mrakem. Dostáváme večeři od majitelky hotelu – rybí kotlety (karbanátky), bramborovou kaši a prý delikatesu medvědí tlapu. Připomíná to hovězí oháňku, trochu masa, samá šlacha. Večer jsme od majitelky hotelu na sezení Rotary klubu – celosvětové organizace vedoucích osobností z podnikatelských a odborných kruhů, kteří poskytují humanitární služby a pomoci svým spoluobčanům, prosazují ve všech oblastech vysoké etické zásady a napomáhají vytváření vzájemné důvěry a míru na celém světě. Zajímavé bylo, že bazén v hotelu byl podle všeho postavený z dotací pro tento klub.
18.9.2007 – Út
Vstáváme v 8h, je jinovatka, zima. Po snídani (ovesné kaši) vyrážíme v 9.30h na výlet krásnou vybarvenou krajinou směrem k jezeru Ikar (7km) a Černému hradu (13km). Svítí sluníčko , je pěkný podzimní den. Původně plánovaná trasa znamenala přebrodění řeky a návrat po druhé straně, ale nakonec se nám do studené vody nechtělo. Vraceli jsme se po stejném břehu jinou cestou, běžně používanou průvodci. Hory nás poznamenaly všechny, po 20 km se cítíme celkem unavený. Jdeme se vykoupat do termální vody, v 20h nakonec začíná pršet. K večeři dáváme vynikající pelměně, hrajeme karty, balíme, ráno odjíždíme do Petropavlovska. Ve 22.30 jdeme spát.